Ruční čištění obrazového senzoru zrcadlovky část 3.

Ať jsou systémy na odstranění prachu sebedokonalejší nakonec se ukazuje, že kvalitní ruční čištění vás prachu zbaví nejúčinněji. V jednoduchosti lze říci, že jsou dvě metody bezdotyková, s pomocí proudu vzduchu nebo jiného plynu a nebo dotyková. To je když už jen tak nějaké foukání nepomáhá a musíme na senzor nebo respektive jeho filtr šáhnout.

Pozor! Důležité upozornění!

Vždy jsem byl přesvědčen, že se nejedná o nic příliš náročného, ale mnoho výsledků pokusů o čištění, které se mi dostali do rukou, vypadaly dost šíleně. Proto pokud máte jen trochu pocit, že se na tento krok necítíte, nebo se vám to začíná pod rukama nějak kazit, zanechte dalších kroků a přineste fotoaparát do nejbližšího servisu. Ušetříte tak i několik desítek tisíc!
Vyvarujte se o vyfukování prachu ústy i jen jako podpůrné metody kdy při některé z popisovaných metod se pokusíte odfouknout nečistotu mimo snímač. Za prvé zbytečně víříte prach a především znečistíte vše drobnými kapičkami slin, což čištění značně zkomplikuje!Aby naše snaha o čištění měla taky nějaké hranice je potřeba říci, že prach nikdy zcela neodstraníte dokonale a možná ti největší puntíčkáři ještě při cloně 32 nějaké ty známky prachu na čipu najdou. Je to však zbytečné i přesto, že je mnoho lidí přesvědčeno, že čím menší slona (velké clonové číslo) tím ostřejší kresba. Není tomu tak a nejlepší kresebnosti dosáhnete od cca 8 do 16 čísla clony. Od 16 už to jde většinou z brilancí objektivu hoodně z kopce. Snad jedinou výjimkou k použití takto brutálních clonových čísel je hloubka ostrosti při makru. V každém případě postačí se prachem zabývat do clony f22. Buďte si jisti, že když budete detailně čistotu senzoru zkoumat, zjistíte, že v druhé minutě po téměř dokonalém vyčištění na senzoru zase něco ulpí. Netruchlete, jde o to aby čip nebyl jak „jetel“ a na mikroskopické nečistoty, zvláště při clonách f22 a výše, přehlížejte.

Při všech popisovaných postupech čištění kontrolujte postupující fáze čištění kontrolním snímáním nějaké jednolité plochy na vyšší clonové číslo. Nastavte fotoaparát na prioritu clony Av nebo manuální režim M a nastavte clonu něco přes dvacet. Můžete i víc, prach bude kontrastnější. Fotoaparát namiřte proti jednolité obloze nebo fotografickému pozadí a exponujte. Ke zvýraznění prachu si můžete pomoci velkým vygradováním kontrastu a místa s prachem pěkně vystoupí. Dobře si zjistěte jak se dostanete k senzoru a zda máte dostatečně nabitý akumulátor nebo použijte síťový zdroj. Zbrklá práce a nebo jen vybitý akumulátor vás může přijít na několik tisíc pouze při poškození závěrky (Canon 550D cca 7.000 Kč)při jejím uzavření. Když máte špachtli zrovna na senzoru je to hned.

Bezdotykové čištění vzduchem nebo jiným plynem (oxidem uhličitým)

Balonek, to je základ

Zcela neprvotnější metodou, kterou by měl mít po ruce každý fotograf je jednoduché ofouknutí balonkem. Za prvé jej můžeme použít k oprašování zadní stavby objektivu při jeho nasazování, ale především je první pomocí při pokusu o očištění.
Pozor dejte, aby při ofukování směřoval fotoaparát otevřenou komorou dolů. Ne že by to byl způsob jak do komory nebude usedat další prach, ale určitě se snižuje pravděpodobnost jeho kontaminace prachem. Při silném mačkání balonku si dejte pozor na kontakt trysky balonku s povrchem filtru před senzorem. Dojde k tomu poměrně snadno, protože při natočení šachty směrem dolů na ní dobře nevidíte a zuřivěji mačkající jedinec si snadno „cvakne“.
Tip: při intenzivnějším mačkání balonku se vyhnete dotyku trysky balonku s filtrem senzoru tím, že trysku lehce přimáčknete prstem k okraji bajonetu a případně i okraji šachty zrcadlovky.
Nevýhodou balonku je to, že i znečištěný vzduch nasáváme a nemá tak velkou intenzitu jako různé tlakové nádoby.

Ofukování stlačeným plynem

Pokud chceme u čištění plynem zůstat a jen zvýšit intenzitu ofuku a nebo čistotu vyfukovaného vzduchu je na místě podívat se po nádobách se stlačeným vzduchem nebo oxidem uhličitým. Princip je stejný jako práce s balonkem s rozdílem, že pracujete s výrazně vyšším tlakem vzduchu. Asi netřeba zdůrazňovat jaké problémy vám může způsobit kondenzující vzdušná vlhkost na filtru senzoru a nebo jinde v prostoru šachty. Lze se dopracovat i k velice nepěkným mapám na filtru nebo jak jsem viděl v prostoru mezi samotným čipem a filtrem. Silným tlakem lze prach dostat i pod samotný filtr (zkušenost 1D Mark II, naštěstí ne moje). Vše je řešitelné servisně, ale zadarmo to není.

Vysávání senzoru stlačeným plynem

Mezi čištění vzduchové patří i systém od firmy GreenClean, která využívá systému, který známe z principu fixírek, kdy unikající vzduch z hlevní trubice strhává vzduch (v tomto případě spíše oxid uhličitý) boční trubice a v ní vytváří podtlak, unikající CO2 je filtrován v miniaturní filtrovací nádobě tak že se prach nedostává zpět do prostoru kolem nás . Tento systém je výhodný i pro celkové vysávání komory zrcadlovky a základem pro to, aby naše práce při čištění nebyla úplně zbytečná a za pár minut se nám prach nesesypal zpět z prostoru komory na senzor. Tento systém můžeme s výhodou používat jak na ofukování tak na vysávání

Vysávání senzoru jinými udělátky

Na trhu se objevují různé systémy jednoduchých vysavačů na baterky například od Delkinu s nasazovacím štětečkem v sadě pro důkladné čištění senzorů v setu s prostředky na mokré čištění. Vysávání tímto elektrickým vysavačem se mi příliš neosvědčilo. Určitě jej nedoporučuji použít v kobinaci s nástavcem štětce pro čištění čipu. Štětec má poměrné ostré štětiny. Ve vyobrazení je vysavač v sadě Delkinu Sensor Scope s kapalinou na čištění, sadou čistících tyčinek a lupou s osvětlením.